6. května 2000 byl na mnoha místech v České republice, Polsku a na Slovensku několika stovkami pozorovatelů pozorován zářivý superbolid (jasnější jak -18 absolutní maqgnituda. Jasný jev byl vidět asi 5 vteřin, mnozí svědkové viděli i roztříštění a rozpad bolidu na konci viditelné dráhy. Zvuk byl slyšet na severní Moravě a byl zaznamenán i seismickými stanicemi. Těleso se pohybovalo dosti pomalu a jeho dráha byla blízká heliocentrickému orbitu (směr pohybu sever-jih). Hmotnost meteoritu při vstupu do atmosféry byla asi 2 tuny, velikost cca 1 m. Astronomové získali tři videozáznamy, na jednom je vidět rozpad tělesa asi na 35 kusů. První kus byl pozorován ještě za letu a byl nalezen ihned po pádu, druhý po několika dnech (hmotnosti 214
a 329 g). Zlomky meteoritu byly ihned poskytnuty k výzkumu Astronomickému ústavu AV ČR v Ondřejově a Dr. Petru Jakešovi z Přírodovědecké fakulty UK v Praze. První nalezený kus byl zaslán do laboratoře v Assergi (Itálie), která velmi brzy po pádu zjistila přítomnost a množství některých izotopů s krátkou dobou rozpadu.
Meteorit byl klasifikován jako chondrit H5-6, jen málo postižený šoky.
Pomocí komplexní analýzy dat (Dr. Jiří Borovička) bylo možné určit jak atmosférickou dráhu tohoto superbolidu, tak i jeho dráhu ve sluneční soustavě a také popsat fragmentaci původního tělesa v atmosféře a pravděpodobné pádové pole meteoritů. Díky mimořádně vhodné poloze koncové atmosférické dráhy nad důlní oblastí ostravsko-karvinského revíru, která má velmi hustou seismickou síť, se podařilo tento bolid jako poprvé velmi podrobně popsat i díky těmto projevům spojeným s interakcí tlakové vlny se zemským povrchem. I v tomto případě byl pád meteoritu Morávka důležitý pro vyvinutí nových a zpřesnění stávajících metod. Dalším důležitým aspektem tohoto pádu bylo, že byl simultánně zaznamenán i z oběžné dráhy a tak přesné určení atmosférické dráhy z videozáznamů pomohlo zlepšit i metody určování drah z družic. Jednalo se vůbec o první analýzu tvorby dlouhotrvající stopy meteoru.
Až za mnoho letech se ukázal přesah a přínos výzkumu pádu meteoritu Morávka. Bylo to vyvinutí zcela nových metod určování drah, fragmentace a dynamiky meteorických těles v atmosféře, díky kterým dosáhl Astronomický ústav AV ČR světově významných vědeckých úspěchů (bolid Košice 2010, meteority Čeljabinsk 2013) a publikoval v řadě prestižních vědeckých periodik.
Kromě kusů, které byly nalezeny bezprostředně po pádu (6. a 13. 5. 2000) se na Morávce našly ještě minimálně 4 další kusy meteoritu, ale předpokládá se, že mezi Morávkou a Bílým Křížem jich bude ještě několik. Meteorit Morávka je také označován jako meteorit s rodokmenem. Na povrch Země už dopadly tisíce meteoritů, desítky tun hmoty z dalekého i blízkého vesmíru a jen několik (v době pádu meteoritu jich bylo 5 na světě) z nich má stejně jako meteorit Morávka, svůj rodokmen. Meteorit se obvykle nazývá podle místa dopadu, proto meteorit Morávka.
Dnes jsou tři z úlomků součástí sbírek Národního muzea v Praze. Později se našly ještě dva kusy. Jeden z nich je v soukromé sbírce v Ostravě a druhý získali sběratelé z Vídně, kteří jej rozřezali na malé kousky a prodali na mineralogických burzách ve světě. Cena za gram meteoritu s rodokmenem se může vyšplhat až na 270 €. Obec Morávka 30. května 2015 udělila meteoritu Morávka Domovský list. Slavnostního předání se zúčastnil RNDr. Pavel Spurný, CSc., vedoucí oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, který Domovský list převzal. Při této příležitosti věnovalo Národní muzeum Praha obci Morávka kopie meteoritu. Kmotrem meteoritu se stal RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. z Ostravského planetária.