Farnost

Odkaz na farnost: www.farnost-moravka.cz

Podhorská krajina a drsné přírodní podmínky vždy lidi přiváděly k hledání nějakých jiných jistot, kterým by mohli trošku věřit a nacházet v nich útěchu v nelehkém životě. Víra byla jednou z nich.

Prvý, dřevěný kostelík na Morávce, byl vlastně vystavěn v sousední obci Pražmo v místě naproti dnešnímu vchodu zděného kostela. Bylo to rozhodnutí frýdecké vrchnosti – hraběte Jana Nepomuka Pražmy a vratislavského biskupství Filipa Gottharda Schaffgotscha z let 1761 až 1762.

Zasvěcen byl po svém frýdeckém šlechtickém patronovi sv. Janu Nepomuckému. Když tentýž pán frýdeckého zámku nechal založit na místě, kde kostel stával v roce 1777 novou, po něm pojmenovanou vesnici (Pražmo), vznikl spor o lokalizaci kostela. Aby se obyvatelé Morávky necítili „ošizeni“ o svůj kostel, souhlasil hrabě s jeho titulováním „Kostel a farní úřad Morávka se sídlem na Pražmě“. Zároveň však byla jako protihodnota katastrálně zaknihována jedna z parcel na Uspolce, místní části Morávky, jako pozemek obce Pražmo. Tento stav pak trval až do roku 1974.

Dřevěný kostelík byl zpočátku filiálním kostelem fary v Dobré. Farním se stal rozhodnutím císaře podobně jako jiné filiální kostely doberské farnosti (Borová, Skalice) v roce 1785. S postupujícím osídlováním podhorského kraje se však brzy stal potřebám bohoslužeb nedostačujícím. V roce 1807 se proto na protější stráni začalo s výstavbou nového zděného a prostornějšího kostela, který byl dokončen v roce 1817.

Na místě původního kostelíku zůstal starý hřbitov, který byl z hygienických důvodů zrušen v polovině 60. let minulého století. Dnes je připomínán pouze centrálním kamenným křížem a pamětní tabulí, kterou zde v roce 1992 instalovala obec Pražmo. Nový hřbitov nad zděným kostelem – v místě zvaném na Zlani – byl založen v době šířící se epidemie cholery a tyfu v roce 1848. V době, kdy existoval souběžně s původním hřbitovem, byl nazýván „hřbitovem chudiny“. Pochovávali se v něm totiž na rozdíl od hřbitova starého lidé nižších společenských vrstev. Přestože dnes již přesné místo nelze lokalizovat, nachází se zde i skutečný hrob známé postavy Bezručových Slezských písní Maryčky Magdonové.